Cestování: Jiné divy světa, Le Mont-Saint-Michel

Již na dvacet kilometrů daleko si každý všimne monumentu vystupujícího z moře jako nějaké vesmírné rakety či pohádkového zámku, který tu byl zapomenut hollywoodskými filmaři z dalšího pokračování Pána Prstenů.  Pohled na špičatou stavbu Mont Saint Michel je nejen neuvěřitelný, ale v Evropě se s něčím takovým nikde jinde nesetkáte. Nebo myslíte že ještě jinde existuje žulový přílivový ostrov, stoupavě obestavěný městem a gotickým klášterem na samém vršku, kde dodnes žijí mniši? Je to doslova trn v moři, obklopený tekutými písky, přílivem tak rychlým, že dožene i běžícího koně, a pobřeží kolem je tak ploché a zelené, že stovky pasoucích se ovcí je už jen další dílek do téhle pohádkové skládačky. 

z jiné stranyTomáš Chmelař

Většina lidí moc necestuje a tak když uvidí větší kostel či krásnou zelenou louku, jsou z toho místa nadšeni. Pokud ale cestujete často a vídáte spoustu míst vytvořených přírodou či člověkem, začínáte zjišťovat, že krásná místa jsou rozeseta všude  a jsou jich tisíce. Proto bych chtěl vyzvednout ty místa z mých cest, které mě osobně ,,udivily,, . Z těch tisíců míst chci vyzvednout těch pár desítek ,, divů ,, , které stojí za to v životě vidět.
   Mont Saint Michel ohromí hned na první pohled, a to budete ještě mnoho kilometrů vzdáleni od samotné stavby. Ohromí vás však brzy znovu, to když spočinete na moderní hrázi, jen dva kilometry vzdálené od samotného města a klášteru.
,, Wow ,, Pomyslíte si jistě. Ta stavba  trčící z vody je opravdu monumentální. Z úžasu se ale jen tak nevytrhnete. Samotné městečko na skále je fascinující. Směrem k vrcholu k samotnému klášteru, který je takovým cílem celé téhle cesty, se klikatí mnohé cestičky. Je tu hlavní třída středověkého vzezření, plná obchůdků se suvenýry a restauracemi lákajícími na rychlé občerstvení či místní speciality za docela nemístní ceny. Tato širší ulička nakonec stejně končí schodišti vedoucím k samotnému klášteru. To by byla ta část pro většinu turistů. Pokud se ale trošičku rozhlédnete, uvidíte malá, opravdu úzká strmá schodiště a uličky klikatící se směrem nahoru. Pokud máte dost času, je hezké si tuto ,,horu,, projít opravdu třikrát nahoru a dolů. Je to však více fyzicky náročné. Nejdříve hlavní ulicí ke klášteru, potom zpět dolů po hradbách kde se vám naskytne hned několik nádherných pohledů na moře i pobřeží a vlastně i na samotný Mont Saint Michel. Nakonec doporučuji zabočit do jednoho ze strmých úzkých schodišť po levé straně (po pravé by jste se vrátily zpět na hradby), a vychutnat si atmosféru tohoto místa bez turistů a s pocitem, že jste místní a že sem patříte. Koneckonců jednou to bylo opravdové město kde se opravdově žilo. A tuto část lze ještě trochu rozpoznat právě při stoupání po těchto schodištích, které vedou ke dveřím domů, které jsou opravdu využívány jako domy, většinou však jako hotýlky. Uvidíte hlavní turistickou třídu z druhé strany. Je pravda že uvidíte i odpadkové koše a výdechy z kuchyní, ale lze vidět i tu architekturu, kamenné střechy dvě staletí staré a naskytnou se vám krásné panoramatické pohledy. Taky fotky z této perspektivy vypadají bez reklamních cedulí na suvenýry více dobově. Nejlepší je však ten konec. Tyhle schodiště vedou na malé terasovité vysuté zahrady s opět krásnými výhledy.
    Zahrady na terasách jsou opravdu krásné. Pokud se poštěstí hezké počasí, jsou přímo stvořené pro odpočinek s rodinou a na svačinu. Jen pozor na děti aby nelezly na kamenné zídky, protože pád dolů by nebyl zrovna krátký. Zahrady jsou tak výjimečné díky své poloze. To co na zahradách potom roste není nic zvláštního, nejspíš se o zahrady ani nikdo nestará. Jsou to vysunuté ostrůvky přilepené na skále s borovicemi a fíky.
Není to ale jen samotný Mont Saint Michel, který vás může ohromit. Pro inženýry a architekty jistě potěší fakt, že již několik let se tu realizuje stavba kterou neuvidíte nikde jinde. Staví se zde hráz se speciální vysutou silnicí, která má za úkol vrátit zpět tomuto místo již po desetiletí ztracené kouzlo ostrova. Dřívější lidská činnost zde přerušila přírodní řád a voda nemohla proudit kolem kláštera jako dříve. To se však snaží  tento projekt za miliardy napravit. Jen čas ukáže jestli projekt byl úspěšný. Jeden úspěch již přinesl. Tento rok při jednom ze silných přílivů, se opravdu Mont Saint Michel stal opět ostrovem. Někteří turisté nejspíš rádi nebyli, protože museli zůstat na ostrůvku déle než očekávali, ale na druhou stranu zažili historický okamžik.
   Pro dobrodruhy je zde možnost se projít po tekutých píscích. Je to nezapomenutelný zážitek a pocit z téhle procházky kolem samotného Mont Saint Michel je nádherný.  Na místě vám řeknou, že je to nebezpečné a nabídnou vám průvodce, samozřejmě zpoplatněného. Není to nutné. Zákaz vstupu do písků není, a defakto životu nebezpečné to také není. Několik úmrtí se zde sice stalo, ale vždy na tom měl vinu rychlý příliv, který nečekaně zasáhl lidi procházející se daleko od pobřeží. Pokud si přečtete přílivovou tabulku, která je zde vyvěšená a budete respektovat časy, nic se vám nestane. Také lze upravit svou cestu podle turistických průvodů, které jsou zde frekventované. Stačí se jen dobře dívat ...
   Samotná cesta začíná v obyčejných píscích, které se zakusují do travnaté plochy. Je příjemné jít třeba i na boso, ale v ostré trávě musíte boty zase nasadit. Sem tam přeskočíte malý potůček či odženete zvědavou ovci. Mimochodem maso z ovcí, krav a koz z téhle oblasti je na trhu o něco dražší, protože kvalita toho masa je vyšší a chuť je specifická. Tím že dobytek spásá trávu v oblastích kolem moře, dostává do sebe více minerálů a solí a maso je tak slanější a hodnotnější.
   když se dostanete na samotnou odlivovou pláž, můžete si vytyčit jeden z cílů. Je to vždy jeden z několika kilometrů vzdálených skalisek, na kterých jsou opravdu už jen rujny z rujn z dřívějších pobřežních pevností. Není však ani tak důležitý cíl, jako spíše cesta. Musíte přejít přes písčitou pláň, plnou jezírek, louží, říček i větších řek, korýšů, ptactva a to všechno je podtržené pohyblivými písky.
   K samotným pískům. Nepředstavujte si scénu z Vinnetoua. Takto zde písky nefungují. Nejdříve není snadné pohyblivý písek najít, ale vzhledem k délce výletu jich objevíte spousty. Snadno přes písek přejdete aniž by jste si ho všimly. Musíte se podívat pod nohy, a když si najednou budete připadat že jdete po vodě, natrefily jste na pohyblivý písek. Takováto oblast je velká tak dva na dva metry. Pokud začnete přešlapovat na místě, přestanete ,, chodit po vodě ,, a písek vám začne pohlcovat kotníky, kolena, boky. Dále už to většinou nejde. hluboké moc nejsou. ale dostat se z toho není žádná legrace. Je na to však vyprošťovací technika, kterou vám při placené tůře prozradí. Musíte se hýbat ze strany na stranu a písek pod sebe sešlapávat. Pomalu se tak dá z písku dostat. Je to opravdu zážitek.
   Je zde však jedno důležité pravidlo při brodění říček. Pokud narazíte na tekutý písky v říčce, nezastavujte se a nezkoušejte se zahrabat. S koleny v písku a s vodou po pás už to přestává být legrace a výjezd záchranářů by se vám nevyplatil.
Při celém tom chození kolem budete mít možnost si prohlédnout samotnou horu  ze všech stran a fotky z této části od moře mají své kouzlo. Jistě na svůj výlet nikdy nezapomenete a stane se jedním z nejlepších co jste kdy zažily.
Nakonec trochu rad jak tento neuvěřitelný výlet vůbec začít. Je to dva roky co se Francie rozhodla z tohoto neoficiálního divu světa udělat turistickou atrakci. Má to své pro a proti, já jen upozorním na ty proti.
   Vesničku před samotným Mont Saint Michel, kde stojí hráz, tak tu uzavřeli a vybudovali před ní obrovská parkoviště. Parkovné je 12 euro, což je strašně moc. Dalo se parkovat u malého obchodu , který stál ještě před parkovišti, ale vzhledem k obrovské obsazenosti tohoto parkoviště, ho limitovali na pouhých 30 minut, pouze pro zákazníky obchodu. Chcete ušetřit 12 euro?
   Stačí zastavit ve vesnici ještě před těmi všemi omezeními a placením. Nalevo je násep, po kterém vede cyklostezka až k samotnému Mont Saint Michel. Je to 20 minut chůze, s kočárkem žádný problém. 15 minut svižnější chůze. Je zde aligátoří farma a ve vesnici spousta místa zatím zdarma k zaparkování. Je tedy pravda že v hlavní sezoně musíte místečko 5 minut hledat, ale proč ne.
   Když už se dostanete do vesnice před samotnou horou, jezdí zde zvláštní oboustranné autobusy, které jsou zdarma. Nebo se k hoře můžete vidat pěšky a vychutnat si tu zvětšující se krásu. Na cestě zpět už můžete autobusem. Samotný Mont Saint Michel zpoplatněn není, jen pokud by jste chtěli navštívit klášter na samém vrcholu.
   Přeji krásné zážitky při návštěvě tohoto neuvěřitelného místa